Povídka: Mrazy, mrazy, mrazíčky

Ráno jsem se probudil opět naprostou zimou. Takovéto počasí svět nepamatuje snad od dob mamutů. A ke všemu si v teplárně stávkují kvůli platům. Hrůza, ale mě nezbývá stejně nic jiného, než vstát z postele a vyrazit jako každý den do práce. Setřásl jsem z peřin jinovatku, zapalovačem rozmrazil zledovatělé Číst více…

Povídka: Na prkna co znamenají svět

Znal jsem jednu holku. Jmenovala se Anastásie. Já ji však stále říkal Ano, jelikož mi dělalo problémy vyslovit celé její jméno. Ani nevím, čím mě tak přitahovala – možná tím protikladem. Byla totiž inteligentní. Až intelektuální. Chtěl jsem ji něčím okouzlit, ale nevěděl jsem jak. Já – hospodský povaleč, kterého Číst více…