Mám rád čtení. Čtu sice málo (tedy méně, než bych si představoval), ale čtu a baví mě to. Žánrově to dost střídám – od naučných přes humorné, vzdělávací, cestovatelské a v neposlední řadě i detektivní. Z detektivek mě například baví Jo Nesbø a jeho severské thrillery. Je úžasné, jak si umí hrát se čtenářem a má své příběhy propracované. Jednou jsem si nad jeho knížkou řekl, že by bylo super zkusit něco podobného napsat. V hlavě jsem si přemítal téma, zápletky, možné slepé uličky až to skončilo tak, že jsem vše zamítl (nic nebylo na úrovni  Nesbøho) a s psaním nezačal.

S dalšími knihami se mi nápad vlastního románu vynořil z pod hladiny ještě několikrát, ale vždy se zase zanořil do hlubin. Bylo to tím, že jsem chtěl mít dopředu jasný děj a to takový, ze kterého by všichni padli na zadek. Na nic takového jsem pochopitelně nepřišel a tak nápad vlastního románu se sice v hlavě povaloval, ale až někde v koutě, bez odvahy z kouta vylézt.

Zlom přišel někdy v průběhu února 2018. Byl jsem po zánětu mozkových blan, v malé depce, co všechno mi nejde a nemůžu. Když jsem postupně začínal opět číst, první jsem se rozhodl pro knihu “O psaní” od Stephena Kinga. Pokud rádi píšete, určitě tuto knihu doporučuji. Nadchlo mě praktické popisování práce se slovy (například jeho stručné věty stylu “cesta do pekel je dlážděna příslovci”) i osobní popis tvůrčí cesty ke knize. Zajímavé bylo, že King doporučuje se vykašlat na zápletku a začít jen místem či situací a položit si otázku “co kdyby?”. Prostě nechat děj plynout ve své hlavě a jen ho zapisovat. Bingo! Padla první zábrana. Když jsem pak četl jeho text o tom, aby se začínající autoři nesnažili nikomu vyrovnat a psali hlavně pro radost, padla i druhá zábrana. Samu to ve mě uzrálo tak, že jsem se rozhodl napsat román pro svou radost a pro své zlepšení psaní – nikoli pro čtenáře.

Je zvláštní, jak jedna povalená kostka spustí další. Jako domino. V nemoci jsem chodil dost na procházky, nejčastěji do lesa. Kousek od domova se nám rozléhá Branišovský les (též zvaný les Bor), který je opředen mnoha tajemnými historkami. A při procházce jsem se rozhodl svůj příběh situovat sem: parta mladíků najde mrtvolu v lese Bor – tím to začalo a hned ten den jsem napsal první kapitolu.

Úžasné je, jak ten dominový efekt funguje. Rázem se mi v hlavě rozjel děj, varianty vývoje, rodily se nové postavy i jejich charaktery. současně se začátkem knihy jsem začal psát osnovu, kterou průběžně upravuji a měním, podle vývoje příběhu, který mi při psaní vzniká v hlavě.

Parádní pocity, všem doporučuji zkusit.

Více informací o připravované knize:

Jsi 1287. čtenář tohoto článku. Díky.


Jak bude reklama vypadat?
-
Kup si reklamu navždy pod tímto článkem jen za 30 Kč
Zobrazit formulář pro nákup
Categories: Za dveřmi mé dílny

1 Comment

Saša Sandras · 5.5.2018 at 11:56

Hmmm, téma a místo plné tajemna. Tak alespoň k něčemu byla ta nepříjemná nemoc, odhodlal jste se k dalšímu psaní. Dejte fantazii volnost, nenechejte se omezovat svými pochybnostm, prostě pište. Jsem zvědavá kam se děj zatoulá. Les je to nádherný a co vše se tam událo mě děsí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Related Posts

Za dveřmi mé dílny

Duchové lesa Bor

To, že se můj příběh knihy točí okolo lesa Bor, není náhoda. Jednak ho mám „za rohem“ a jednak jde opravdu o zajímavé místo. V lese Bor několikrát vyšetřoval i Paranormal tým a natočil o vybraných místech Read more…

Za dveřmi mé dílny

Zpátky na stromy aneb po připomínkách betačtenářů

První kolo úprav jsem ani nestihl dopsat a už vím, že ani nedopíši. Vrhnu se totiž rovnou na druhé kolo. Ještě v průběhu úprav jsem postupně dával dílko číst prvním betačtenářům, kteří mi poskytly zpětnou Read more…

Za dveřmi mé dílny

Les Bor: co se psalo v novinách III.

Skutečné příběhy zaznamenané v tehdejším tisku jsem slíbil publikovat ve třech dílech a zde je poslední z nich. Články od srpna 1904 a po duben 1914 jsou zde: Jihočeské Listy 20. srpna 1904 Požár v Read more…